Knoppův pramen

O víkendu zažilo Jesenicko opět množství kulturních akcí, kdy si mohl vybrat fanda nejrůznějších žánrů. Já si vybral slavnostní otevření Knoppova pramene na Fučíku. Byla to velmi skromná, ale o to více upřímná a potěšující akce místních Brontů. Předčasně zesnulý Tomáš Knopp byl jejich zarytým, ale určitě ne nekritickým příznivcem. Některé jeho výtky bohužel nejsou reprodukovatelné, ale to nic nemění na faktu, že žili v úzké symbióze. Troufám si říci, že bez jeho podpory by jeseničtí Brontosauři nebyli celí. Ti se mu za to odvděčili tím, že zrekonstruovali pramen na Fučíku a pojmenovali jej po něm.

Možná to bude tak trochu Danajský dar, protože kolem pramene občas zabouří vášně kvůli údajnému podmáčení níže položených pozemků. Pramen si však nevymysleli ani Brontosauři, ani nikdo jiný. Prostě tu byl, je a možná nějaký ten rok bude. Voda si vždy najde svoji cestu bez ohledu na to, co si člověk zamane. Stejně jako Tomáš - přímočarý, tichý, svůj a korektní, ale i tvrdý a nekompromisní. U slavnostního otevření se tak sešla řada Tomášovýchpřátel, ale možná i budoucí nepřátelé pramene. Ale tak už to na světě chodí. Knoppův pramen vidím jako navýsost symbolickou záležitost. Čistá pramenitá voda začíná být vzácností. Lidí, jako byl Tomáš Knopp, člověk za život moc nepotká. Jsou jednoduše také vzácní. A pokud se takový člověk stane vaším přítelem, můžete si gratulovat. Podobní lidé jsou pramenem, který vás v dnešním špinavém světě osvěží, očistí, uklidní i potěší. Jsem rád, že jsem tu možnost od života dostal a onoho pramene jsem ochutnal. Dnes tedy symbolicky mohou díky Brontosaurům z Knoppova pramene pít všichni. Přeji mu, aby byl stejně osvěžující jako ten, po kterém je pojmenován.

Zpět