| Policista z Javorníku se podílel na společné ochraně hranic Evropy v Srbsku
Pozornosti unikla zpráva, že česká republika se zapojila do společného projektu ochrany hranic v místech výskytu přicházejících imigrantů z míst konfliktu. Jednou ze zemí, která požádala o pomoc bylo Srbsko. Vláda ve spolupráci s MV ČR se rozhodla pomoc vyslat. Jednalo se o skupinu patnácti policistů se zkušenostmi s ochranou hranic, využila se znalost místních podmínek a v neposlední řadě i znalost jazyků, které jsou v místě užívány. Výběr padl na pprap. Dimitra Bulgurise z obvodního oddělení Javorník se sídlem v Žulové. Po nezbytné přípravě byl společně s dalšími policisty vybaven potřebnou výstrojí, výzbrojí a potřebami pro náročnou službu v cizím prostředí. Vše bylo komplikováno tuhou zimou a na místě služby mrazy běžně dosahovaly patnácti stupňů pod nulou. Navštívili jsme pana Bulgurise po měsíčním pobytu z uvedeného odvelení a zeptali se na jeho zážitky z mise. Jak vypadalo místo pobytu? Na místo jsme se dopravili služebními vozidly PČR, všechna vozidla v provedení terénních úprav. Bylo nám přiděleno veškeré potřebné vybavení pro výkon služby v daném místě. Po trase nás místy doprovázela policie států, kterými jsme projížděli a cesta proběhla v naprostém klidu. Vzdálenost byla velká a šlo o náročný přesun. Cílem cesty bylo rozhraní Bulharska, Srbska a Rumunska v oblasti toku řeky Dunaj u města Nagotin. Místní krajina je kopcovitá, ne však vysoké hory. Na místo jsme přijeli po zasněžených silnicích. Jak vás na místě přijali kolegové ze Srbska a občané města? Přijetí bylo dobré a přátelské. Bylo cítit, že nás berou jako pomoc kolegů ze států, kterých se migrace přímo netýká. Přátelsky se k nám chovali i při náhodných setkáních po dobu pobytu. Válka zanechala v Srbsku své stopy, stopy smutku, možná i pocity křivdy nebo nespokojenosti s prožitými událostmi. Co bylo náplní služby? Byli jsme ve společné hlídce s místními policisty, ti však byli z různých míst Srbska a neměli moc místních znalostí. Na našem úseku nedošlo k žádnému konfliktu. Nedocházelo k pokusům o proniknutí na území Srbska. Ty se spíše vyskytovaly v okolí, kde nebyl náročný terén. A co ubytování a strava? Stravu jsme měli částečně z vlastních zásob, vše jsme ale dostávali a případně si kupovali v místním hotelu a ve městě. Hotel slušný, čistý a měli jsme možnost po službě využívat spojení s rodinami a dokonce hovory z místa byly výrazně levnější než od nás. Jak prožívala vaše nasazení manželka? Je zvyklá, já jsem byl již na misi v Makedonii a máme již dospívající kluky 15 a 18 let a tak to zvládli společně. Navíc místa, kde jsem sloužil, známe a dokázala si představit, jaké to asi je. Že se těšila na návrat je naprostou samozřejmostí. Vaše služba byla náročná, byl jste jeden z vybraných policistů a byli jste nějak oceněni, pominu-li finanční stránku? Ano, obdrželi jsme pamětní medaili za službu v zahraničí. Já mám již ocenění z minulého nasazení. Přiznám se, že ocenění si vážím. Dostal jsem i osobní dopis od ministra vnitra ČR. Byl oceněn i výkon služby bez mimořádné události a stížnosti. Poslední otázka, vyjel byste ještě někdy? Jednoznačně ano, vyjel. | (BOPO), 22.3.2017 16:05, zobrazení: 11396 Zpět | | | | | Tento web neuchovává data návštěvníků. | | |