 Moravský sladkoplodý jeřáb se díky občanskému sdružení Eberesche úspěšně dostává do povědomí širší veřejnosti. Kromě neúnavné osvěty jeho vedoucí Bohumily Tinzové k tomu jistě přispívá i pohádková historie. “Na počátku 19. století objevili s největší pravděpodobností pasáčci krav, že plody jednoho z ptačích jeřábů, který rostl na návrší na poli za selským dvorem č. p. 38 v Ostružné, chutnají lépe než ty z ostatních stromů,“ praví úryvek z díla tehdejšího lesníka Franze Kraetzla. Odtud už byl jenom krůček k pokusům naroubovat větvičky z nalezeného jeřábu na mladý jeřáb ptačí. Odrůda Moravský sladkoplodý byla na světě. O zhruba 200 let později narazila Bohumila Tinzová při sbírání podkladů pro svoji knihu Tajemství slezské kuchyně na řadu receptů z jedlé jeřabiny. Recepty a s nimi spojená historie zdejšího kraje ji zaujaly natolik, že se rozhodla pokusit vrátit sladký jeřáb do krajiny původu, kdysi moravsko - slezských Sudet. V roce 2011 tak vzniklo sdružení Eberesche (přeloženo z němčiny jeřáb), jež si jako program stanovilo seznamovat veřejnost s kořeny a prameny kulturního a lidového bohatství našeho regionu. “Ve spolupráci s odborníky o.s. Vitaregio Radimem Lokočem a Ondřejem Dovalou proběhlo mapování stromů, jejich zakreslení a odborné zhodnocení. Veškeré zajímavosti, postupy, pátrání a výsledky vyústily v brožuru, jež nyní držíte v rukou,“ sdělila početnému publiku Bohumila Tinzová. “Rádi bychom vás v ní seznámili s příběhem sladkého jeřábu, jež je pro svůj vysoký obsah vitamínu C nazýván citrónem severu, s jeho botanickým popisem a rozborem či s využitím jeřabin v kuchyni a domácí lékárně.“ Prezentaci knihy doprovázela živá a poutavá vyprávění všech tří hlavních protagonistů a stvrdil ji slavnostní přípitek. Květoslav Growka přečetl s humorem půvabnou pohádku ze života o čarovné jeřabině. Pak už jen narůstala řada zájemců o autorský podpis do stránek nové publikace, jež se plynule přesouvala k bohaté tabuli s občerstvením. S občerstvením ne ledasjakým. Kromě jiných se na něm totiž podílel i šéfkuchař Vily Elis Vladimír Šmejkal. Mezi přítomnými degustátory jeřabinových receptů se nacházela rovněž starostka obce Ostružná Miroslava Bendeková nebo správce LS Jeseník LČR, s.p. Jiří Pňáček. Projekt finančně podpořilo město Jeseník, Olomoucký kraj, Nadace Partnerství a Lesy ČR. Na projektu spolupracovaly obec Ostružná, Vitaregio, o.s. a M.B.A. Finance. Poděkování však patří i všem nezištným spolupracovníkům a drobným sponzorům. Publikace bude zdarma k dostání na informačních centrech až do rozebrání výtisků. |