Na takovouto pozvánku nelze jinak reagovat než účasti na setkání. Toto začalo úderem deváté hodiny. Instruktoři lidových řemesel byli již připraveni. Každého přicházejícího vítal s úsměvem a podáním ruky místní pravoslavný kněz Josef Libor Kratochvíla. Lidé, většinou celé rodiny s dětmi, přicházeli postupně a dle svých zájmů obsazovali místa u předváděčů. Bylo se na co dívat a hlavně byla možnost se všem těmto ukázkám lidových dovedností i naučit. V popředí zájmu bylo pletení pomlázek, dále pak zdobení vajíček barvou, výroba lýkových panenek a drobností z pedigu a také výzdoba vajíček, hrnečků a jiných drobných předmětů drátkem. Nechyběla ani ukázka drobných šperků z domácí výroby. Školitelé byli pozorní a mnohdy nešetřili chválou. Nu a mezi tím pobíhal s úsměvem a radostí hlavní organizátor Libor Kratochvíla, který své vítání a roznášení dobré nálady okořenil výbornou medovinou a velikonočním mazancem.
Úderem jedenácté hodiny byl „šéfem“ vydán pokyn ke shromáždění se k převzetí „smrtky“ a vydání se na velikonoční procházku po silnici proti proudu přilehlého potoka k památnému smrku pro velikonoční vodu. Plánovaný cíl vycházky byl tedy u památného smrku se zastávkou na můstku, kde měl být proveden akt „usmrcení smrtky“. Plán se stal i skutečnosti. V průběhu pochodu kněz předříkával některá regionální říkadla: „Nesem babu v koši, smrt nás o ni prosí. Už Mařena leží a zubama škeří, helo, helo, helo helo!“, nebo: „Něsemy Mařocha, něsem do potoka, do černého lesa, do zimného plesa.!“ V místě aktu „usmrcení smrtky“ ji zejména děti kamenovaly, kněz ji podpálil a společně shodili k utopení do potoka.
Poté se již účastníci rozloučili. Část pokračovala k památnému smrku a část se již vydala zpět ke svým domovům. Všichni, ať jedni nebo druzí, se rozcházeli s vědomím pěkně prožitého sobotního dopoledne a nadějí na příští setkání.
Na snímku je pletení pomlázky. FOTO (JL)
JL, kategorie: Zpravodajství, týden: 08, ročník: 34, rok: 2024 Zpět
| | | | Tento web neuchovává data návštěvníků. | | |