Politici nás dokáží často překvapit.

Kdo slyšel vystoupení ministra zemědělství, nestačil se divit. Skutečný odborník ve své funkci. Jeho téma se nedotýkalo zemědělství, ale určitě neuniklo pozornosti občanů.

Vyslechli jsme si, jak mu záleží na kvalitě školství. Jak se říká, všechno souvisí s dobrým jídlem, poradil ředitelům škol, jak udělat radost žákům, kteří se stravují ve školních jídelnách. Bylo řečeno mnoho o kvalitě stravy ve školních jídelnách. Nechyběly ani názory samotných žáků. Mluvilo se o nějaké omáčce UHO a dalších neoblíbených jídlech ve stravovnách. Nikdo však nepřipomíná, že strava žáků škol je složena z pokrmů, které jsou zdravé, obsahují potřebné vitamíny a vše je pod stálou kontrolou.

Asi neunikl pořad jednoho z našich slavných kuchtíků, známého spíš jako šéf. Ten se před kamerami vyptával žáků, jak jim chutná strava ve stravovně. Odpověď byla jasná. Dnes nás obklopují různá rychlá občerstvení s jídelníčkem, který se rozhodně nepodobá tomu, na čem jsme vyrostli my starší. Také slyšíme, že jde o jídla ne moc zdravá. V reklamách vidíme moderní pojetí stolování. Mladá slečna se s chutí zakousne do jakési obrovské bulky, ve které snad nic nechybí. Následuje velmi něžné kousání s plnými ústy a neunikne nám ani stolování. Asi vrcholem je jakýsi kyblík z papíru, nebo UH příbor, ruce a spokojené a smějící se skupiny účinkujících v reklamě. Komu by se nelíbil kbelík strouhanky s příchutí kuřecího, řádně usmaženo, určitě ne na přepáleném tuku. A takové specialitky nabídl zmíněný kuchař, vlastně šéf, dětem před kamerou. Poučením bylo, vařte dětem, co mají rádi, zdravotníci a odborníci na výživu, vy se do toho nepleťte. Nevím, jestli se to líbilo ředitelům škol, především odborníkům i samotným kuchařkám.

Vystoupení ministra zemědělství v TV v posledních dnech vyvolalo diskusi. Mluvilo významném zásahu do kvality školství, chce zavést zásobování školních stravoven místními surovinami. Nemluvilo se o tom, jestli to nebyla dohoda minstrem ze stejné strany, tedy s panem Jurečkou, jedním ze zemědělců v našem kraji. Reakce byla okamžitá. Místní suroviny jsou podstatně dražší než současně používané. Není záruka pravidelného dodávání v potřebném množství. Je tu, sice nezmíněný, problém, kdo by suroviny dovážel. Řešení by bylo možné v Polsku. Tam pěstitel vypěstuje, sklidí a naloží na vlečku a jede na trh. Jde tedy vždy o čerstvé suroviny, zeleninu, ovoce, dokonce se tak prodává maso i pečivo. Na pultech za pár hodin.

Je nutné, bez ohledu na možnosti rodin s dětmi, přistoupit k výraznému zvýšení cen obědů, v době, kdy již některé rodiny nemají na obědy děti ve školních stravovnách? Je snad současné zásobování tak špatné, nebo dokonce škodlivé, aby se muselo něco nového zavádět? Jsem si jistý, že ředitelé škol znají své pracovnice v kuchyních a ví, že strava je zdravá. Kuchařky také asi neocení slova ministra zemědělství. Různí výživoví poradci asi také nebudou spokojeni s tímto návrhem. Jestli to je jediné, co napadlo ministra zemědělství, aby se zviditelnil, je to se zemědělci horší, než slyšíme. Mohl navrhnout jiné řešení, u stravoven si pamatuji, v Jeseníku jezdil kočí s koněm a vozíkem odvážel z jídelen i z nemocnice zbytky, tím krmili prasata v JZD. Tehdy také nebyla hnojiva levná, i dnes jsem potkal několik traktorů v Polsku, vozily hnůj, vlastně chlévskou mrvu na svá pole. Jeden z důvodu levnějších potravin, zemědělec zaseje, pěstuje, sklidí a na vlečce dovezl na tržiště, tam levnější prodá. Tam to funguje, u nás by to byl problém, dopravce, kontroly. Drahý provoz vozidel a výsledek jsou cenovky u nás na pultech. Suroviny z dalekých míst jsou levnější, ale s čerstvostí bez zásahu prodejců to nemá nic společného. Co na závěr? Pan ministr se zviditelnil, snad to někdo nebude zkoušet a kuchařky budou dál naslouchat odborníkům na výživu a děti budou dál zdravě jíst.

Bohumil Poulíček

Zpět